V sobotu 2.10. jsme zavítali do sportovního areálu pražské Slavie, kde se konal již třetí turnaj 4+1 této sezóny. K radosti všech trenérů jsme měli na tento turnaj přihlášeno tolik hráčů, že jsme si mohli dovolit postavit dva týmy.
V 9 ráno dorazil na místo určení náš první tým složený převážně z mladších hráčů. Na které postupně čekaly 4 zápasy s týmy Slavie, Hájů, Astry a Sokolu Kobylisy II.
Kluci, kteří byli zvyklí přenechávat odpovědnost na starší spoluhráče, tak nyní museli vzít zodpovědnost do vlastních rukou a prospělo to všem. Ondra byl téměř všude a ukázal, že právem chodí hrát už i velkou házenou. Alex opět v útoku a v bráně nezklamal, jen nesmí zapomínat na obranu! Honza konečně chtěl dostat nahrávku a pomalými krůčky se zlepšuje. U Karla se také projevilo drobné zlepšení od posledního turnaje, jen se musí víc koncentrovat na zápas a nejíst párky v rohlíku a lízátka na střídačce! Tomáš se konečně zapojoval více do hry a dokonce vstřelil svůj první gól. V bráně přidal pár zákroků a je jen otázka času, kdy smolně vražené střely do brány budou vyražené mimo bránu. A na závěr největší překvapení turnaje. Tony zažil svůj první výkonnostní skok a ze dne na den se zlepšil ve všech herních aspektech👏
Starší tým přišel na řadu ve 12 hodin a tady bylo celkem jasno. Přestože se skóre nepočítá, kluci přišli s chutí všechny soupeře přehrát a ukázat jim, že se s námi musí počítat.
První zápas jsme narazili na nejsilnější tým našich kolegyň ze Sokol Kobylisy II A a hráli jsme přesně tak , jak jsme chtěli. Dobrá obrana podpořená dobrými zákroky brankáře a spousta gólů nás zdobila celý zápas.
Druhý zápas a lekce od nejsilnějšího týmu domácích Slavie A. V tomto zápase jsme narazili na tým, který byl ještě o trochu dál než my a na hřišti to bylo znát. Slavia potrestala každou naši chybu gólem a ukázala klukům, že stále musíme na hodně věcech pracovat.
K tomuto zápasu zmíním ještě jednu věc. Na těchto turnajích určitě nikdo nepíská proti nikomu. Rozhodčí nechávají hře volnější průběh, protože různých přestupků se na hřišti děje tolik, že by musel pískat pořád. Stejně jako nepískne nějaké věci soupeři, tak nepískne nějaké věci nám. (Např. Vikiho gól po krocích, který byl uznán) Proto za tímto zápasem nehledejte nadržování rozhodčích domácím. Sportovně musíme říct, že byly holky lepší a my se musíme poučit ze zápasu, abychom v budoucnu byli lepší my.
Astra Praha – opět jsme se vrátili k výkonu z prvního zápasu
Poslední zápas, kterého se kluci trochu obávali a zároveň se na něj nejvíce těšili byl zápas s Duklou. Ve starší kategorii jsme s Duklou prohráli vysokým rozdílem, ale nyní jsme hráli proti stejně starým, takže jsme konečně mohli zjistit, zda jsou soupeři z Dukly vážně o tolik lepší. A jaký byl výsledek? Nejsou! Vyrovnaná bitva až do konce nám ukázala, že jdeme správnou cestou a kluci se nemusí (a hlavně nesmí!) bát žádného soupeře.
Dnes nebudu chválit nikoho individuálně, protože všichni makali jako jeden tým, který byl výborný. Takže super práce kluci a pokračujme ve tvrdé práci na tréninku, ať jsme příště zase o kousek lepší.
